O tom, že ovoce je pro zakladatele Ovocňáku Tomáše Kořínka opravdovou srdcovkou, není pochyb. Na mošty i pyré posílá do lisu jen plody vypěstované v okruhu do 100 kilometrů od Luhačovic, nedaleko kterých firma sídlí, a zakládá si na opravdové kvalitě každého kousku, který výrobou projde.

Zatímco Tomáš sám má na starosti  chod Ovocňáku, jeho bratr Matěj se stará o farmu, ze které pochází část produkce a kde se beze zbytku spotřebuje i odpad ze zpracovávaného ovoce. Rodinný byznys vyrostl z firmy jejich tatínka, Tomáše Kořínka staršího. Jejich ovocné kapsičky zná dnes nejspíš skoro každá maminka. Ale jak to celé vzniklo? A kam Ovocňák do budoucna míří? To nám Tomáš vylíčil úplně od začátku.

K moštování přes automaty (na čerstvé mléko)

Jak celý nápad založit si firmu přes ovoce vlastně vznikl?

Tak ta historie je trochu delší. Jsme rodinný podnik, táta před třiceti lety založil firmu na prodej a servis zemědělské techniky, Toko Agri. V té firmě jsme s bráchou vyrostli, od desíti let jsme zametali, sekali trávu a dělali všechno možné. Firma se dál vyvíjela a došla k výrobě automatů na čerstvé mléko, která pomáhala farmářům distribuovat mléko.

" V roce 2008, kdy táta projekt spustil, jsem se vracel ze studií v Holandsku a nastoupil jsem tak do rozjetého projektu, který se sice stále týkal technologie, ale zároveň už šlo o první setkání s prodejem čerstvých potravin."

Já jsem dostal za úkol řešit marketing a obchod, u toho jsem strávil asi tři roky, pak jsem tři roky působil obchodně v Polsku. V mezičase ale proběhla médii fáma, že mléko z automatů je zdraví škodlivé, což nebyla pravda, nicméně bylo potřeba se zamyslet, jak v těchto automatech můžeme oživit nabídku. A napadl nás jablečný mošt.

Proč zrovna jablečný mošt?

Chtěli jsme pomoci sadařům moštovat přebytky ovoce, aby je nemuseli prodávat pod cenou a sami si je zobchodovali. Zemědělci na takový model ale nebyli nastavení. Nicméně nám často za zemědělskou techniku nabízeli právě část úrody. Tak jsme se s tátou dohodli, že budeme jablka moštovat sami. Ovšem automaty se ani tak neukázaly jako ideální cesta, bylo tedy potřeba vymyslet jiný model. V Rakousku jsme pak koupili první moštovací linku, a tak v roce 2011 vznikl Ovocňák.

Jak těžké bylo novou firmu rozjet?

Do roku 2020 byl Ovocňák součástí tátovy firmy Toko Agri. Díky tomu jsme měli možnost víc růst, měli jsme za sebou silného partnera, který nás finančně zaštítil. To nám pomohlo v začátcích, kdy jsme mohli budovat obchodní zastoupení a vymýšlet všechno kolem značky. Tak jsme začali moštovat, po dvou letech jsme chtěli přidat i pyré, protože ten proces je dost podobný, jen se ovoce prožene přes pasírovací síto místo lisu.

"U moštů jsme začínali s klasickými bag-in-boxy s objemem 3, 5 a 10 litrů. Ale pořád jsme bojovali se spotřebitelem, pro kterého velké balení nebylo tak pohodlné jako jednoporcové balení. Tak jsme pořídili další technologie, později jsme přidali rakytníkové produkty, a tak se Ovocňák pomalu ale jistě rozvíjel."

S jakým cílem jste do Ovocňáka šli?

Pro nás bylo hlavní dělat kvalitní produkt, který nám na trhu chyběl. Byli jsme zvyklí si moštovat vlastní jablka, pít poctivý domácí mošt a z toho jsme vyšli. Zkušenost s automaty na mléko nám ukázala, jak obrovský rozdíl je v kvalitě výrobků na trhu. Ať už jde o mléko, které čerstvé chutná mnohem lépe a má více cenných látek než to v tetrapacku, tak právě o jablečný mošt.

Česká firma zpracovávající české ovoce v Česku

Na co jste nejvíc pyšný, ať už jde o vaše produkty, suroviny nebo jejich zpracování?

Za dobu, co existuje Ovocňák, jsme zkusili vylisovat snad všechno, co jde v Česku vypěstovat a co může jít do lisu. Na to jsme navázali výrobou pyré a na co jsem nejvíc pyšný a co mě nejvíc baví, je, že jsme z toho ovocného pyré začali sušit ovocné plátky. Daly by se popsat jako takové lepší křížaly. Vyrábíme je v raw kvalitě, jsou velmi populární a získávají si na oblibě. Zhruba 120 g pyré zredukovaných do 20gramové tyčinky. Vše zpracováváme čistě z ovoce, bez konzervantů, bez chemie.

Odkud berete ovoce?

Současně se vznikem Ovocňáku jsme pořídili farmu na Slovensku v Beckově, což je pořád kousek od nás. Tu má na starosti bratr. Tam jsme před asi šesti lety začali vysazovat sady pro Ovocňák. Můžeme tak zaručit, že plody, které do našich produktů používáme, jsou z okruhu 100 km kolem sídla firmy – Morava, západní Slovensko. Část surovin je vlastní. Ale samozřejmě si občas vypomůžeme i nákupem ze zahraničí, zázvor u nás neroste.

"Základní filozofie je dělat v Česku produkty z českého ovoce pro českého zákazníka. I proto máme ryze český název, který nejde ani moc přeložit. V našich potravinách a moštech tak nenajdete žádné exotické ovoce, jako jsou banány, ananas a podobně. To, co v Česku vyroste, chceme v Česku zpracovat."

Jak zajistíte, aby v ovocných dobrotách zůstalo maximum živin?

Je to technologií výroby. U moštů a přesnídávek je velice rychlá. Od nasypání ovoce na třídící stůl uběhnou maximálně 4 minuty, než se produkt dostane do výsledného obalu. Proces zpracování je hodně rychlý, nedochází k oxidaci, hnědnutí, neničí se vitamíny. I pasterizace je velmi rychlá a šetrná.

Jak je to se zachováním vitamínů?

„Při pasterizaci se ovoce zahřeje na cca 85 °C po dobu 5 sekund. Zničí se tak 99,9 % kvasinek, které by produkt znehodnotily, potravina je tak ošetřena proti kažení, ale zároveň se vitamíny a minerály, co jsou v ní obsažené, nestihnou poškodit. Úbytek u vitamínu C je maximálně do 35 %, ostatní do 10 %. Díky tomuto rychlému způsobu pasterace a tomu, že nevyužíváme sterilaci, o vitamíny a minerály nepřijdeme.

Plátky vyrábíme tak, že ovocné pyré natřeme na plech a sušíme ho zhruba 30 hodin, ale jenom při maximální teplotě 42 °C. Abychom mohli říct, že jde o raw potravinu. Úbytek vitamínů je kvůli delšímu času zpracování přes 50 %, ale pořád jde o velmi výživnou potravinu oproti čemukoli, co prošlo sterilací,“ vysvětluje Tomáš Kořínek.

Kdybyste si měl vybrat jen jeden produkt, který zákazníci prostě musí ochutnat, který by to byl?

To je těžké, ale myslím, že by určitě měli ochutnat pyré hruška-rakytník, které si myslím, že je velmi dobře chuťově vyvážené, je sladké, zdravé s jemným nádechem rakytníku, který chutí připomíná pomeranče. Je to opravdu zajímavá a moc dobrá chuťová kombinace, která se u nás moc neobjevuje. Jahoda, malina, švestka – to by asi nikoho zásadně nepřekvapilo, ale zrovna takhle kombinace je vážně skvělá a má úspěch i u zákazníků.

Jak si hrát se zákazníky

Na jaké zákazníky jste se zaměřovali v začátcích a kam směřujete teď?

My jsme chtěli cílit na všechny zákazníky, ale trh nás samozřejmě začal učit, jak v tomto funguje, jak nás zákazníci vnímají a jak je trh cenově rozdělený. Jako první jsme zamířili do farmářských prodejen, pak náš produkt začal směřovat hlavně k dětem, jak mošt, tak potom hlavně jablečné pyré. Obrátili jsme tedy pozornost k těm, kdo naše produkty nejčastěji konzumují a pro koho jsou nakupovány. A to jsou dnes ze 70 % děti. Těch dalších 30 % tvoří jejich rodiče, případně lidé, kteří vyznávají zdravý životní styl a mají rádi kvalitní potraviny.

"Naše produkty si často kupují také sportovci, ať už jde o kapsičky nebo plátky, což jsou skladné svačinky na cestu, např. na kolo."

Na děti je hodně orientován i design vašich produktů. Hodně odlišně ale vypadá například rakytníková řada. Je cílena na dospělé, nebo je to cesta, jak časem proměnit celý sortiment?

V tomhle máme od začátku menší schizofrenii. Na začátku jsme s tátou diskutovali, zda jít veselým barevným stylem, jaký používáme dnes, nebo cestou minimalismu s obaly v přírodních barvách. Tím, jak jsme cílili na děti, zvolili jsme barevnější variantu a veselé obrázky. Ale pak je tu ta rakytníková řada. Takový náš bonbónek, který je jednak dražší, ale zároveň ho konzumujete proto, abyste si budovali imunitu, kupujete hlavně tu zdravou potravinu. A tam se nerozhodují děti, ale dospělí. Designem jsme se pak chtěli vymezit proti konkurenci, dali jsme této hodně zdravé ingredienci i přitažlivý obal. Navíc rakytník není levná záležitost, a chceme, aby zákazník poznal už z obalu, že jde o exkluzivní produkt.

Jak vznikl nápad na znovupoužitelná víčka, která fungují jako stavebnice?

To byla hezká souhra náhod. Jsme v dobrém kontaktu s výrobcem našich obalů, který nám poslal tip z jednoho veletrhu, kde tento typ víček objevil. Krásně nám to zapadlo do našeho plánu se nějak odlišit. Kapsiček a přesnídávek pro děti je na trhu hromada. A někdy holt nestačí být jen českou firmou zpracovávající české ovoce a ne každý ocení šetrnou metodu zpracování plodů.

"Hledali jsme další způsob, jak být jiní, a zároveň jsme věděli, že si s dětskými zákazníky chceme hrát. Vyzkoušeli jsme prototyp, jako stavebnice nás bavil a měli jsme radost, že můžeme takto zákazníkovi s produktem nabídnout i něco, co funguje jako hračka a není to jen odpad. Teď už se stavebnicemi děláme i soutěže, dáváme zákazníkům různé návody, prostě si hrajeme a nápad rozvíjíme. Na trhu už je přes 5 milionů víček."

Byla za vznikem víček i myšlenka na ekologii?

Samozřejmě. Tak dva tři roky zpátky jsem řešili i otázku ekologie, biodegradability obalů a podobně. Naše jednorázové kapsičky ekologické zrovna nejsou. Jsou ze tří druhů fólie a hliníkové vrstvy. Do stádia, kdy bychom mohli používat rozložitelné obaly, se nedostaneme, už kvůli stabilitě produktu uvnitř. Ono pH ovoce je kyselejší, což by obal z přírodního materiálu narušilo. Rozhodli jsme se tedy, že půjdeme cestou jednodruhových plastových obalů, které půjdou kompletně zrecyklovat. Ze stejného materiálu tak budou jak sáčky, tak víčka.

Co je Ovocňákův sen do budoucna?

„Na začátku jsme si říkali, že bychom chtěli zpracovávat ovoce na všechny způsoby. Zatím jsme u moštu, pyré a sušení, tak ještě nám zbývá pálení. I když to také v malém provozujeme, ale spíš pro svou potřebu. Ale opravdu bychom chtěli, aby se Ovocňák stal v Česku i na Slovensku lovebrandem a synonymem kvality, aby si ho oblíbily maminky pro své děti. A kdyby se víčka chytla jako céčka a stavěla s námi celá republika,“ usmívá se Tomáš Kořínek. 

Zdroj: https://www.slevomat.cz/magazin/2016-ovocnak-rodinna-firma-srdcovka-slevomatu